Hospodaření s vodou je ekologickou nutností. V našem zájmu je upřednostnit vsakování dešťové vody před jejím odtokem z krajiny. Voda v krajině významně přispívá ke stabilitě klimatu a podporuje vegetaci. Preventivní zadržování vody v krajině je důležitým ochranným prvkem před suchem i záplavami.
Srážkové vody
Mníšek pod Brdy je díky své poloze ideální, srážkové vody k nám stékají i z brdských kopců, což nabízí velké příležitosti. I když je známo, že by se občané měli sami postarat o vsakování vody na svém pozemku, je to v našich podmínkách mnohdy neřešitelný úkol. Protože do jílu, který je v podloží, se mnoho vody nevsákne. Při velkém množství vody, které z lesů teče, není ani v silách jednotlivců to v rámci svého pozemku řešit.
Koncepce
Vedení města má v plánu problematiku zadržování vody v krajině řešit, ale dosud chyběla zpracovaná koncepce. Projekty, které v minulosti vznikaly, nejsou zapojené do žádného širšího systému, vznikaly pouze k jednotlivému konkrétnímu případu, a v konečném důsledku je tedy jejich efektivita sporná.
Z tohoto důvodu se vedení města rozhodlo tento koncepční materiál zpracovat a teprve na základě doporučené strategie budou realizovány konkrétní kroky. Cílem je zajistit, aby se voda zadržela už v krajině, a ne až ve městě.
Obnova historický opatření
Důležitý význam má obnova historických opatření, která v místní krajině dlouhodobě fungovala. Pro analýzu krajiny je důležité pochopení jejích historických vrstev a jejího původního rázu před nástupem průmyslového zemědělství. Naším cílem je obnovit v krajině, pokud možno remízky, výsadby, strouhy, rybníčky, které fungovaly nejlépe a paradoxně i při využití malých finančních nákladů.
Vodohospodářská studie
Město se proto, spolu s Kytínem, Čisovicemi a Líšnící, zapojilo do dvouleté studie celého povodí Bojovského potoka (57 km²), kterou zpracovávají odborníci z renomovaných institucí pod křídly zapsaného spolku Krajinohled.
Cílem studie je v 1. fázi popsat území, jeho schopnosti zadržovat vodu a promítnout je do hydrologického modelu. Vznikne detailní popis hydrologické bilance v celém povodí potoka, který nám umožní modelovat různé srážkové situace a posoudit efekt případných opatření v krajině. Tato unikátní data, modelovaná Českým hydrologickým ústavem, nám pomohou určit, kde je v krajině třeba dělat zásahy a jakého rozsahu. Na základě výstupů modelu budou navržena nejefektivnější opatření, jednotlivé úpravy v krajině, které by nám přinesly maximální efekt na zadržení vody a zároveň ochrany zastavěné části obce před srážkovými vodami za co nejmenší náklady.
Počítáme s tím, že do okruhu řešených míst bude patřit území celé Stříbrné Lhoty, Kvíkalka, oblast Štítku, Sluneční ulice a další místa, kde z lesa vytéká velké množství vody.
Spolek Krajinohled
Krajinohled má bohaté zkušenosti s navrhováním a projednáváním přírodě blízkých opatření. Jeho členové působí zde v Poberouní a mají zájem na zlepšování krajiny ve svém okolí. Na tomto projektu spolupracují s dalším místním rodákem, Ing. Karlem Kubatou, Ph.D. z ČZU v Praze a dále využívají spolupráce s ČHMU pro modelaci hydrologických jevů v krajině pro návrhy opatření.
———————————————————————————————————————————-
Kde konkrétně jste již studie zpracovávali?
Mgr. Tereza Vohryzková (spoluautorka studie): V tuto chvíli dokončujeme tři studie v povodí Bojovského potoka – pro obec Líšnice, Kytín a Čisovice. Ze stejného dotačního titulu také vzniká studie pro obec Lety. Tyto studie jsou základem pro plánování opatření v krajině, nejde tedy jen o předání studie, je to dlouhodobá práce.
Jak vypadá práce na vytváření modelu? Co všechno se zvažuje a implementuje?
Ing. Karel Kubata, Ph. D. (spoluator studie): Práce na studii má několik fází a první fází je strojové (digitální) modelování, kdy se vrství jednotlivé mapové podklady (katastr nemovitostí, portál farmáře – LPIS, meliorace a podobně) a z nich vychází suma dat pro tvorbu modelů, které popisují různé scénáře stavu vody v krajině v současném průběhu klimatu (sucho, optimální srážky, extrémní srážky a podobně). Další fází je terénní šetření, kde je zjišťován aktuální stav krajiny. Dalším zásadním zdrojem dat jsou informace od místních občanů, Toto probíhá v rámci veřejného projednání a mapování podkladů pro studii. V neposlední řadě nelze opomenout i zemědělské subjekty hospodařící na zkoumané lokalitě, protože ovlivňují místní krajinu a tato činnost je také v jejich zájmu. Musím podotknou, že zemědělci jsou této činnosti nakloněni a mají dobré nápady, které mnohdy i realizují (různé druhy zatravnění a podobně). Závěrečnou fází je syntéza veškerých dat a informací do výsledné studie.
Jak důležitá je při tom participace s místními občany/pamětníky?
Karel Kubata: Tato participace je zásadní, protože spousta informací se sdílí z pokolení na pokolení a mě vždy velmi překvapí, a potěší, jak některá řeší z minulosti jsou aktuální účelná a ve své podstatě jednoduchá. Ten, kdo se do krajiny „umí podívat“ a se zájmem o krajině přemýšlí je velice vítán.
Jak je v tomto ohledu důležitá obnova historických opatření a proč?
Tereza Vohryzková: Vrátit krajinu do doby před průmyslovým zemědělstvím už se nám bohužel nepodaří. Můžeme se ale inspirovat tím, jak krajina fungovala v dřívější době a snažit se alespoň některé aspekty vrátit – to se týká hlavně krajinné mozaiky a její pestrosti. Velké lány monokultur, ať už na polích nebo v lesích, nejsou pro zdraví krajiny příliš prospěšné. Je také dobré vědět, kde byla historická krajina zamokřená, kde se voda přirozeně držela a snažit se jí na tato místa vrátit, pokud to jde. V dnešní době se také vracíme ke starým pěším spojením v krajině, protože zjišťujeme, že pro rekreaci v krajině jsou velice důležité.
Jak vidíte nabízené možnosti/příležitosti v oblasti Bojovského potoka/Mníšecka?
Karel Kubata: Možnosti vidím především ve zlepšení zadržení vody v krajině, optimalizaci odtoku vody a udržení jejího estetického (brdského) rázu na základě jasných dat (výsledky studie). Toto bude obnášet různá přírodě blízká opatření, například již zmíněné travní osevy v odtokových liniích, výsadba stromů, obnova původních cest a remízů nebo tůňky či průlehy V některých případech bude i dobrým řešením nedělat nic.
Tereza Vohryzková: Práce se starostkami a starosty obcí tady v povodí Bojovského potoka je velmi inspirující. O své krajině přemýšlejí a chtějí jí pomáhat a pečovat o její hodnoty. Mají vize, a i přes mnoho překážek je postupně uskutečňují. Takže ta práce je rozhodně smysluplná, i když někdy je třeba se obrnit trpělivostí, protože od prvotního návrhu po realizace často uběhne dlouhá doba – je třeba zajistit všechny administrativní a legislativní povinnosti a těch není nikdy málo. Navíc tu máme krásnou krajinu s mnoha kvalitami, takže stojí za to o ní pečovat a zlepšovat ji.
——————————————————————————————————————————-
Časový harmonogram
Projekt byl představen Komisi pro životní prostředí i Radě města, která se spolkem Krajinohled letos uzavřela smlouvu na vypracování „Vodohospodářská studie – dílčí část povodí Bojovského potoka na území obce Mníšek pod Brdy“.
Začátkem roku 2025 bude následovat veřejné setkání s občany, kde pamětníci zavzpomínají na dřívější podobu krajiny a přinesou cenné informace o tom, co kde bylo a už není, a co k zadržování vody pomáhalo.
Podobná diskuze s občany proběhla již v Kytíně a Čisovicích.
O přesném termínu a místě setkání budeme veřejnost informovat prostřednictvím komunikačních kanálů města.
