Naše město získalo v minulých letech moderní a architektonicky zajímavý Pavilon, který významně pomohl nejen kapacitě základní školy a družiny, ale i komunitním a kulturním a společenským aktivitám, které se odehrávají v novém sále i dalších prostorách v přízemí.
Mníšek a jeho obyvatelé si zaslouží i moderní multifunkční knihovnu, která by se měla stát místem poznávání a setkávání všech generací, především žáků a studentů.
Rádi bychom na základě diskuse s občany, potenciálními budoucími návštěvníky knihovny, vybudovali moderní vzdělávací a informační centrum města: všem otevřený prostor, který k základním službám knihovny nabídne i další volnočasové a vzdělávací aktivity podporující sociální vazby a mezigenerační soužití. Měl by tak vzniknout nejen dům plný knih, ale podle konkrétních přání občanů i jakýsi veřejný obývák, kde se místní lidé budou rádi potkávat a společně komunikovat.
Knihovny 21. století v sobě sdružují prostory, kde se může studovat, pracovat, spolupracovat, ale také si hrát a odpočívat. Prostor pro besedy, výstavy, přednášky. Nová knihovna tak může podle zadání mníšeckých obyvatel obsahovat různé prostory a funkce – samozřejmostí je moderní výpůjční část, ale nabízejí se další nové možnosti – například studovna, prostor pro teenagery, dětská část s hernou či víceúčelový sál – vše s přístupem na internet.
Knihovna by se měla stát místem, kam může přijít ideálně každý den od rána do večera kdokoliv a využívat všech služeb zdarma. Útočištěm pro mladé, kteří sem budou chodit za zábavou, poznáním, ale především svými vrstevníky, s nimiž mohou komunikovat, ale i sdílet nejrůznější činnosti. Mohla by sloužit i jako zázemí pro děti čekající po škole na odpolední aktivity nebo dopravu domů.
V prostorách by mohli návštěvníci najít dostupné počítače s napojením na internet, stejně jako multifunkční zařízení, na kterých budou moci kopírovat, tisknout a skenovat.
Zapojení veřejnosti
Chtěli bychom poskytnout veřejnosti možnost do procesu vzniku nové knihovny promluvit. Proto jsme připravili anketu, kde bychom rádi získali názory, které funkce by nová knihovna měla plnit a nabízet a také, kde by měla stát.
Následně plánujeme na 25. ledna veřejné setkání, na kterém společně zvážíme všechny možné varianty a řekneme si kde a jakou knihovnu bychom chtěli. Na základě této diskuze vznikne do konce léta studie nové budovy.
Vytipovány tři lokality
V tuto chvíli máme vytipovány tři lokality, kde by nová knihovna mohla stát. Jsme si vědomi výhod a nevýhod jednotlivých míst a také případných nutných opatření, která by s nimi byla spojena. Vedení města bude také samozřejmě hledat nejvhodnější formu financování a bude odpovědné za to, aby tato investice odpovídala ekonomickým a finančním možnostem města a jakkoliv neohrozila běžný provoz města a další provozní investice.
Obora (v místě dnešního MKS nebo v jeho sousedství) – na mapě označeno č. 1
Nachází se zhruba na půli cesty mezi současnou základní školou a připravovanou svazkovou školou. Výhodou by mohla být relativně bezproblémová zastavitelnost území. V místě se uvažuje o výstavbě mateřské školy, lokalita by ale obě funkce bez problému unesla.
Tato lokalita je dobře dopravně dostupná, a to i městskou dopravou. Navíc by zde vznikla i parkovací stání. Na druhou stranu právě fakt, že by knihovna nevznikla přímo u školy, by mohl znamenat její menší popularitu a využívání právě ze strany žáků a studentů.
Určitými nevýhodamimohou být i absence kavárny či bistra, blízká záplavová oblast nebo relativně větší vzdálenost například z nového sídliště či Edenu.
Prostor před základní školou vedle Pavilonu – na mapě označeno č. 2
V této lokalitě se nabízí možnost propojení se základní školou a dalšími volnočasovými aktivitami probíhajícími v Pavilonu. Knihovna by zde mohla plnit i funkci školního klubu, kde by školáci mohli smysluplně využít čas mezi vyučováním, čekáním na kroužky a další aktivity nebo dopravu domů. Rodiče by zřejmě ocenili i bezpečnost, kdy by děti mohly maximum aktivit včetně pobytu v knihovně realizovat na jednom místě a nemusely by přecházet po městě.
Určitou nevýhodou je omezená zastavitelnost území, stavba by tak zřejmě musela být nějakým způsobem včleněna do stávajícího terénního valu.
Tato lokalita je dobře v současnosti dobře dostupná, a to jak pro pěší, tak pro automobilovou dopravu. Dnes do tohoto místa zajíždějí školní autobusy, ke zvážení by v případě realizace bylo například zavedení celodenního propojení s centrem a dalšími částmi města. Také by bylo nutné řešit parkování, a to formou nových parkovacích míst, která by mohla vzniknout v okolí školy, například v ulici Komenského.
Předzámčí – na mapě označeno č. 3
Největší výhodou této lokality je její umístění v samotném centru města, nedaleko od náměstí. Díky tomu je místo velmi dobře dostupné pěšky i všemi druhy dopravy a v jeho okolí je i dostatečná kapacita parkování. Nachází se v relativně přijatelné docházkové vzdálenosti jak od současné základní školy, tak od uvažované svazkové školy. Nicméně fakt, že by knihovna nevznikla přímo u školy, by ale mohl znamenat její menší popularitu a využívání právě ze strany žáků a studentů.
Největší nevýhodou je umístění v památkové rezervaci a z toho plynoucí omezení, stavba knihovny by se navíc musela posuzovat v širším kontextu zástavby a podoby celého předzámčí, což je samo o sobě ve veřejnosti velmi citlivé téma. Projednávání tohoto záměru by tak z výše uvedených důvodů mohlo být zdlouhavé.
Příklady knihoven pro inspiraci
Přinášíme popis dvou moderních knihoven, které by mohly nejvíce odpovídat záměru výstavby nové mníšecké knihovny. Jednu najdete ve Šlapanicích u Brna, druhá je ve městečku Maranello v severní Itálii.
Maranello
Stavba byla dokončena v roce 2011 (trvala 22 měsíců).
Objekt je dle své funkce kulturním a společenským centrem. Vnitřní objem knihovny je rozdělen na 3 části klikatého tvaru, z nichž každá odpovídá jiným funkcím. Kromě samotné knihovny a čítárny je zde multifunkční prostor, herna, ale i digitální úschovna knih, přednáškové sály a kanceláře administrativy.
Část prostor se nachází pod úrovní terénu. Dvoupatrová budov se skládá z podzemního podlaží a přízemí, Čtení knih se stává „otevřeným“ díky průhledné membráně na fasádě a velká čítárna pro 90 návštěvníků jako by se tyčila nad vodou.
Projekt je příkladem energeticky efektivní a udržitelné architektury. Na dně mělkých bazénů leží vrstva bílého štěrku, který snižuje tepelný efekt. Vnější stěny jsou zcela pokryty vegetací, která spolu s vodou kromě psychologických a sociálních účinků zlepšuje mikroklimatické podmínky, čistí vzduch a snižuje hluk. Je zde geotermální systém pro klimatizaci budovy. Takový systém poskytuje 45% úsporu energie v létě a 30% úsporu energie v zimě. Knihovna má také systém pro recyklaci/shromažďování dešťové vody používané k zavlažování.
Autoři: japonský designér Arata Isozaki a italský architekt Andrea Maffei
Foto: Alessandra Chemollo
Šlapanice
Stavba byla dokončena v roce 2021 (trvala 10 měsíců).
Objekt je proveden ze dvou částí, v jedné z nich je umístěna restaurace. Náplní druhé části, která je kolmá na blok restaurace je městská knihovna. Má samostatný vchod v těsné blízkosti gymnázia. Za vstupem v přízemí je umístěno oddělení pro děti a mládež, v patře pak oddělení pro dospělé.
Hlavním těžištěm dispozičního „kříže“ v průniku obou hmot je víceúčelový prostor pro setkávání. Skýtá možnost proměnit se v kavárnu a čítárnu s volnou výpůjčkou knih nebo je jej možné oddělit od restaurace a využít ho pro přednášky, koncerty, recitály, menší divadelní představení pro děti i dospělé, pro městské slavnosti a další dílčí aktivity.
Fasádám dominuje dřevěný obklad z thermoborovice, sklo, kov, keramická krytina bobrovka a zateplovací fasádní systém. Omítkové souvrství je tvořeno broušeným povrchem v betonovém vzhledu. Zpevněné plochy jsou pak řešeny z žulového odseku v kombinaci s pohledovým betonem.
Autor: architekt Milan Podroužek
Spoluautoři: Martin Kubeš
Spolek šlapanických architektů: Jaroslav Mareš, Petr Buryška
Spolupráce: Roman Koplík, Jana Holá Burešová
Foto: archiv 3V & H, s.r.o.
Online anketu k nové knihovně najdete ZDE.
Libor Kálmán ve spolupráci s Pracovní skupinou Nová knihovna