V průběhu roku 2024 město připravovalo různé varianty záměrů, které by dokázaly propojit Kvíkalku se Stříbrnou Lhotou v trase podél hlavní, Lhotecké ulice, která vede z větší části lesem.
Provoz na silnici, nebo cesta lesem
Lhotecká ulice je čím dál častěji využívána nejen chodci, ale zejména rekreačními sportovci – běžci, rodinami s kočárky při procházkách, dětmi nebo cyklisty. Přitom, při současném autobusovém a automobilovém provozu, je kvůli nedostatečné šířce značně nebezpečná. Jedinou současnou alternativou k chůzi po silnici je cesta souběžnou lesní stezkou. Ta však, po nedávném těžebním zásahu v lese, byla značně poničena a nelze zaručit, že se obdobná situace nebude opakovat. Les v těchto místech je lesem hospodářským a dříve nebo později bude postupně vykácen až k silnici a znovu osázen stromy novými, tak jak se to děje i jinde.
Hlavním cílem tedy je, propojení Kvíkalky se Lhotou bezpečnou, osvětlenou a jednoduchou stezkou, která zaručí přiměřený komfort dnešnímu i budoucímu, stále rostoucímu, pěšímu a cyklistickému provozu. Snahou bylo připravit návrh, který by minimalizoval náklady, vyhnul se nákladnému a nevhodnému zatrubňování příkopů a byl provozně nenáročný.
Nevýhody řešení na vozovce
Hned zpočátku bylo jasné, že prosté nakreslení vodorovného značení (piktogramy) pro cyklisty nebo chodce na silnici není řešením a ani dopravní značky ve smyslu „pozor chodci!“ bezpečnost pěších a cyklistů nijak nezvýší. To by bylo ryze alibistické opatření. Proto už v první fázi vznikly dva odlišné návrhy, které rovnou počítaly se stavbou chodníku a stezky. První prověřoval možnosti vedení chodníku a případné stezky pro kola po levé straně vozovky ve směru na Lhotu. Druhý po pravé straně vozovky, také ve směru na Lhotu.
Po zaměření výšek a zpracování obou návrhů bylo zjištěno, že v případě vedení chodníku:
A) po levé straně by muselo dojít k zatrubnění příkopu prakticky po celé délce chodníku, tedy v úseku dlouhém skoro 750 metrů a vzhledem k nedostatku místa mezi silnicí a ploty, by část úseků vedla po náspu s opěrnou zídkou. Nebo by se musel chodník postavit částečně do silnice. Tím by se sice nemusela dělat opěrná zídka, ale zatrubnění ano. Velkou nevýhodou by samozřejmě bylo zúžení již tak dost úzké silnice.
B) v případě vedení chodníku po pravé straně by byla zatrubněna jenom menší část příkopu, přibližně 150 metrů. Ale bylo by nutné přesunout celý příkop a došlo by k zabrání značné části lesního pozemku. Také by vznikl problém s odvodněním části silnice.
Po posouzení obou variant bylo rozhodnuto, že ani jeden z návrhů není optimální a je třeba zohlednit celou řadu připomínek a odstranit nevhodná nebo drahá řešení.
Návrh smíšené cyklostezky a chodníku
Proto byl připraven poslední, třetí návrh, jehož rozpracovanou variantu vám nyní představujeme. Jeho cílem byla snaha o zjednodušení a zlevnění, snaha o lepší zapojení stavby do krajiny, aby zatrubňování příkopů bylo minimalizováno, minimalizovaly se zásahy do lesního pozemku a zachovala se funkce stezky určené jak pěším, tak kočárkům, cyklistům nebo bruslařům. Navržené řešení bylo inspirováno řešením stezek v Rakousku a je umístěno po pravé straně silnice, především z prostorových, finančních a praktických důvodů.
Prezentovatelný návrh s výkresovými dokumenty najdete ke stažení dole v článku, je řešen po pravé straně vozovky ve směru na Lhotu jako smíšená asfaltová stezka bez obrubníků o šířce 2 metry, určená jak pro chodce, tak pro cyklisty a to v obou směrech.
Cyklostezka by přímo navazovala na stávající značenou cyklotrasu 8131 Mníšecko M ze směru od Řevnic a propojovala by ji krátkým spojením se stezkou 8131 Mníšecko Z ve směru na Roviny a Hřebeny. Mezi Lhoteckou silnicí a stezkou by vznikl přibližně metrový vsakovací zatravněný pruh bez obrub, který by obsahoval nové LED veřejné osvětlení pro nasvětlení stezky. Za stezkou směrem k lesu by byl nový příkop. Pro odvodnění by se využíval zelený vsakovací pruh a vzhledem k absenci obrubníků může voda přetékat jak ze silnice, tak z lesa, stejně jako je tomu dnes. Tam se vsakuje, nebo je odvedena. Zásah na lesní pozemky by se tím se podařilo minimalizovat.
Přesto však i v tomto řešení by bylo nutné část lesního pruhu vykácet, a to nutný pruh pro nový příkop. Jde však o mnohem menší část, než předpokládá územní plán města. Na projekt, vzhledem k tomu, že jde o cyklostezku, bude možné získat dotaci.
Názor občanů nás zajímá
Částečně byla tato varianta diskutována již na Setkání starosty a radních s občany, které proběhlo 20. března v Restauraci Na Náměstí, a kam přišlo téměř 30 lidí. Za přínosnou diskuzi děkujeme.
Na závěr představení výsledného návrhu, bychom vás, a především Lhotecké, rádi oslovili s prosbou o připomínky a náměty, jak projekt vylepšit, případně upravit, aby co nejlépe vyhověl praktickým potřebám dopravy do Lhoty a zpět. Aby ve finálním stavu stavba zajistila bezpečnou a plynulou cestu z Mníšku do Lhoty bez obav, že jako řidič srazím neosvětleného běžce nebo jako maminka s kočárkem budu nucena uskakovat do příkopu před autobusem.
Připomínky nám, prosím, zasílejte na speciální e-mailovou adresu nazorylhotecka@mnisek.cz. V příštím čísle Zpravodaje připomínky vyhodnotíme, projekt upřesníme a zeptáme se zastupitelů, jak návrh hodnotí a jaký na něj mají názor.
Petr Digrin
Návrh s výkresovými dokumenty jsou ke stažení: