Cílem tohoto článku je rámcové vysvětlení smyslu územního plánování, a tedy i jeho základnímu nástroji, jímž je tzv. územně plánovací dokumentace, potažmo územní plán obce (města). Rád bych i Vám občanům přiblížil rámec plánování ve městě. Každý z Vás může svým dílem přispět k rozvoji Vašeho města.
Každé plánování by mělo být založeno na zapojení všech dotčených aktérů, v případě města především občanů, ale i dalších vlastníků pozemků. Svou roli v procesu územního plánování hraje pak také stát. Hlavní role ale zůstává Vám občanům a Vámi voleným zastupitelům.
Územní plán vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj
Územní plán je spolu se strategickým plánem a rozpočtem města jedním ze základních nástrojů plánování dalšího rozvoje města. Záměrně zde zmiňuji i plán strategický, protože se s tím územním vzájemně úzce ovlivňují. Strategický plán je dokumentem pro vytvoření nejen cílů ale i stanovení procesů vedoucí k jejich naplnění. Úkolem územního plánování je pak vytváření předpokladů pro udržitelný
(a tedy i přiměřený) rozvoj území a výstavbu. Rozvoj sídla nutně neznamená jen růst a stavění nových budov. Rozvoj znamená také reakci na aktuální požadavky společnosti, moderní trendy a měnící se potřeby občanů. Znamená to také řádné spravování majetku města, kvality jeho území a okolní krajiny, a v neposlední řadě také péči o místní komunitu a kvalitu života všech obyvatel.
Územní plán vymezuje možnosti využití ploch v území, tzn. co a za jakých podmínek může být na jednotlivých pozemcích postaveno, nebo naopak nepostaveno.
Územní plánování je trvalým dialogem
I když je pořizování územního plánu vlastně do značné míry demokratickým procesem, kde hlavní úlohu hrají občané a zastupitelé daného sídla, nemalou roli v tomto procesu pak hrají i odborníci (zejména projektant – architekt), pořizovatel (většinou městský úřad), ale i dotčené orgány státní správy, které dohlíží, aby byly splněny požadavky na ochranu přírody a krajiny, zemědělské půdy, nebo lesa, památek nebo např. optimální zajištění dopravy. Všichni tito aktéři jsou do pořizování územního plánu vtaženi. Cílem je nalezení přiměřené shody. V řadě případů dochází v tomto procesu ke kolizím, a to zejména mezi právem, resp. zájmem vlastníků pozemků nakládat se svým majetkem a zájmem veřejným, který spočívá v péči o kulturní a krajinné bohatství nebo v péči o zdravé životní podmínky. Aby byla tato práva účinně chráněna, musí být územní plánování trvalým dialogem mezi jednotlivými občany a jejich sdruženími, respektive veřejností, vlastníky a podnikatelskými subjekty, politickou reprezentací, dotčenými orgány, pořizovateli i zpracovateli územního plánu.
Pořízení částečné změny není nic neobvyklého
Jako mníšečtí občané jste v nedávné době prošli procesem schválení nového územního plánu. Máte schválený územní plán z konce roku 2019. To ale neznamená, že tím Vaše úloha končí. Naplňování územního plánu se má pravidelně vyhodnocovat. Není proto neobvyklé, že v Mníšku začal proces pořízení částečné změny územního plánu, která je stejně, jako pořízení celého územního plánu,
projednávána s veřejností. Změna je předem definovaná a bude se týkat omezeného menšího množství lokalit. Každý, kdo je změnami dotčen, má možnost se k navrhovaným úpravám veřejně vyjádřit a vznést své požadavky.
Územní rezervy
Jednou z územních rezerv, které byly v poslední době veřejně bouřlivě diskutované, je např. rezerva R7, kde proces změny územního plánu prověřuje možnost překlopení územní rezervy do plochy občanského vybavení. Je pochopitelné, že projednávání takovéto potenciální změny, která je většího rozsahu,
vyvolává zájem veřejnosti. Je však důležité vysvětlit, k čemu územní rezervy slouží. Vymezení územní rezervy má za účel ochranu území před nevhodnými zásahy, které by jeho využití mohlo v budoucnu zkomplikovat, nebo dokonce znemožnit. Takovými nevhodnými zásahy je např. výstavba infrastruktury nebo zemědělských staveb, které nepodléhají podmínce umísťování staveb pouze v zastavěném, resp. zastavitelném území. Územní rezerva je proto zejména omezením vlastnických práv a neměla by tak v území zůstávat nepřiměřeně dlouho.
Konkrétně k historii územní rezervy R7 se kolega Ing. arch. Zdeněk Kindl, pořizovatel Územního plánu Mníšek pod Brdy, vyjádřil následovně: „Pokyn k úpravě účelu územní rezervy z bydlení na občanské vybavení a ke zvětšení jejího územního vymezení byl určeným zastupitelem města předán a se zpracovatelem konzultován počátkem března 2019. Je zcela legitimní, že zadavatel prostřednictvím určeného zastupitele předává pokyny k úpravě jako pokyny obce kdykoli, tedy i mimo lhůty k podávání připomínek a námitek. Tato úprava byla předmětem opakovaného veřejného projednání v květnu 2019, takže kdokoli se k ní mohl vyjádřit. Konstatuji tedy, že proces pořízení platného ÚP Mníšek pod Brdy v otázce vymezení územní rezervy R7 pro občanské vybavení proběhl zcela v souladu se zákonnými postupy a odmítám jakékoli zpochybňování této skutečnosti.“
Výzva k zapojení do veřejné diskuse
Chtěl jsem Vás tedy vyzvat k zapojení se do veřejné diskuse a vytrvání v občanské angažovanosti. Budu rád, když se budete účastnit procesu veřejného projednání dokumentu změny územního plánu. I vy tím můžete do určité míry ovlivnit směřování Vašeho malebného městečka po Skalkou. Přeji Vám v tomto
procesu mnoho zdaru a snad i nalezení lepšího porozumění mezi Vámi, kdy k demokratické diskusi patří vzájemné naslouchání a snaha o pochopení jeden druhého.
Ing. arch. Josef Tlustý, městský architekt Mníšku pod Brdy