Müllerova mapa Čech z roku 1720
Mapa Čech Jana Kryštofa Müllera z roku 1720 patří k nejkrásnějším a nejcennějším kartografickým dílům naší minulosti. Vznikla na základě vojenských, správních a hospodářských požadavků státu (Habsburské monarchie). Proto jsou na ní podrobně zakresleny kromě topografického obsahu (sídla, vodstvo, schematicky reliéf a zeleň, komunikace) také zemědělské usedlosti, zaniklé osady, mlýny, vinice, doly na zlato, stříbro, měď a další nerostné suroviny, hutě, sklárny, poštovní stanice a mnoho jiných informací, vysvětlených v bohaté legendě mapy.
I. vojenské mapování
Mapování probíhalo v letech 1764 až 1768 a jeho převod do souřadnicového systému probíhal za vlády Josefa II., proto je toto mapování známé jako Josefské. výsledná mapa má měřítko 1:28 800. Toto měřítko vycházelo z tehdejších jednotek „Vídeňská míle = 7 585,936 m = 4 000 vídeňských sáhů = 288 000 vídeňských palců (vídeňský palec = 26,34 mm)“. Výsledné vojenské mapy nebyly příliš přesné, z důvodů mapování „z koně“ a neexistence trigonometrické sítě. Mapy mají pouze německé popisky a jsou barevné.
Toto mapování je prvním mapovým dílem velkého měřítka pro celé území současné České republiky.
Vysvětlivky: Označení drobných památek na mapě: Černě jsou dřevěné objekty, červeně kamenné či cihlové.
II. vojenské mapování
Druhé vojenské mapování z let 1836 až 1852 je již mnohem přesnější než první vojenské mapování. Před druhým mapováním proběhla vojenská triangulace (rozdělení území na trojúhelníky a dopočítání vzdáleností pomocí snadnějšího výpočtu úhlů). Mapování se nazývá Františkovo, podle krále Františka I. Mapa má měřítko 1:28 800, je barevná a má pouze německé popisky. V druhém vojenském mapování nejsou vrstevnice, sklon svahů se určuje schematicky, tmavším šrafováním při vzrůstajícím sklonu.
Třetí vojenské mapování proběhlo v letech 1876 až 1880, po porážce v Prusko-rakouské válce, která ukázala zastaralost II. vojenského mapování. Podle tehdejšího císaře se III. vojenské mapování nazývá Františko-josefské. Použité měřítko je 1:25 000 (metrický systém přijat roku 1876). Mapování již obsahuje vrstevnice, sklony jsou však stále řešeny tmavším šrafováním. Jsou dobře rozlišeny spalné a nespalné objekty. Toto mapování se v upravené podobě používalo na území České republiky až do 50. let 20. století.
