Kostel sv. Václava je dominantou náměstí F. X. Svobody a je obklopený malým hřbitovem, který se nepoužívá již od 90. let 19. století.
Původní kostel stejného zasvěcení stával v blízkosti dnešního městského úřadu. Byl vypálený Švédy v roce 1639 a v 18. století již zřejmě nevyhovoval, proto se majitelé mníšeckého panství Unvertové rozhodli zbudovat nový kostel.
Barokní kostel, zasvěcený hlavnímu patronu české země sv. Václavu, byl vystavěný v letech 1743-1756. Benedikován byl 28. září 1756. Je kvalitní stavbou neznámého pražského architekta (snad Františka Ignáce Preéa či Anselma Luraga) ovlivněnou tvorbou Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Ferdinanda Maxmiliána Kaňky. Zajímavá je kompozice kostela a hřbitova vymezeného dynamicky utvářenou ohradní zdí a čtyřmi nárožními kapličkami. Kostel byl v roce 1868 završen novorománskou hranolovou věží, sloužící jako zvonice.
V interiéru jednolodního kostela se nacházejí barokní obrazy a sochy přenesené sem po roce 1950 ze zdevastovaného kostelíka a kláštera na Skalce. K nejcennějším patří obraz Petra Brandla Kající se sv. Maří Magdaléna a sochy klečící sv. Maří Magdalény a svatých poustevníků: sv. Pavla, sv. Antonína, sv. Ivana a sv. Prokopa od řezbáře Jana Jiřího Bendla.
Vedle kazatelny se nachází architektonicky cenný náhrobek hraběcí rodiny Unvertů, majitelů mníšeckého panství. Klasicistní dílo sochaře Václava Prachnera znázorňuje postavu zakladatele kostela Josefa z Unvertu, který je spolu se svým bratrem Janem a jeho manželkou Marií Annou vítán svými rodiči Václavem Ignácem z Unvertu a jeho chotí Marií Teresií.
Na bývalém hřbitově se dochovalo několik náhrobků z 19. století. Je zde i bývalá hřbitovní kaple.
