Téměř patnáct let trvalo dokončení strategického vodovodu Baně, díky kterému budou mít Mníšek a jeho okolí dost vody na další rozvoj. Projekt stál více než 200 milionů Kč.
V polovině dubna byl ukončen provoz úpraven vod Malá Hraštice a Mníšek pod Brdy – Skalka a celé zásobování pitnou vodou bylo přepojeno na nový přivaděč Baně II, který do Mníšku přivádí vodu z vodní nádrže Želivka. Kvůli technické i finanční náročnosti stavby a také spolupráci devíti obcí se jedná o významný projekt nejen pro Mníšek, ale také pro celý region.
Projekt skupinového vodovodního přivaděče BANĚ II byl připravován od roku 2008 a ideově navazuje na předchozí projekt přivaděče BANĚ. Na původní projekt bylo vydáno územní rozhodnutí, ale dále nepokračoval. Projekční práce se zastavily v roce 2003, neboť některé z obcí, jež měly přivaděč financovat, od záměru ustoupily.
Vzhledem k náročnosti stavby se od počátku uvažovalo zejména o spolupráci obcí, které budou následně vodovodní přivaděč využívat. Jejich zapojení musela projednat zastupitelstva všech zainteresovaných obcí. V roce 2010 se na jeho vybudování dohodly města a obce Mníšek pod Brdy, Čisovice, Nová Ves pod Pleší, Zahořany, Řitka, Černolice, Líšnice, Všenory a Jíloviště (později se připojily ještě obce Klínec a Trnová), které za tímto účelem vytvořily dobrovolný svazek obcí VOK Mníšek pod Brdy. Město Mníšek pod Brdy v roce 2008 nechalo na vlastní náklady zpracovat studii proveditelnosti a finanční náročnosti nového záměru přivaděče s cílem vyvarovat se osudu jeho předchůdce.
Celkové náklady na vybudování přivaděče byly přibližně 205 mil. Kč – 190 mil. Kč stála vlastní stavba, přes 10 mil. projekční a další práce a přibližně 5 mil. Kč věcná břemena (původní odhady byly cca 180 mil. Kč). Hrazeny byly jak z rozpočtů jednotlivých obcí (dle podílu na čerpané vodě), tak z dotace Státního fondu životního prostředí, jež činila cca 130 milionů Kč. Z rozpočtu města Mníšek pod Brdy bylo na přivaděč uhrazeno cca 25 mil. Kč.
Smyslem přivaděče bylo zajistit stabilní dodávky dostatečného množství pitné vody, a to zejména s ohledem na budoucnost.
V počátku se uvažovalo o třech variantách vedení – ze Všenor přes Černolice, z Baní přes Líšnici a Řitku a od Vltavy přes Davli. Kdyby přivaděč nebyl, musel by Mníšek hledat nové zdroje pitné vody (využívání vodojemu v Hraštici by do několika let přestalo stačit, investice do úpravny vody by představovala cca 12 mil. Kč).
„Mníšek by do podobného projektu nikdy nemohl jít sám. Především proto, že by ho nezaplatil. Sám by nikdy nezískal dotaci. Už v roce 2007 jsme ho považovali za klíčový a velmi náročný. Nejsložitější bylo najít přijatelné technické řešení a přesvědčit ostatní obce. Důležitá byla i dohoda, jak bude fungovat financování a budoucí provoz. Žádná obdobně složitá stavba se v našem regionu za posledních 30 let nepostavila,“ říká starosta Petr Digrin.
Příprava dokumentace pro územní řízení byla zahájena v roce 2009, rok na to bylo územní rozhodnutí vydáno. V roce 2013 získal VOK dotaci ze SFŽP, vypsal soutěž na realizátora stavby (stala se jím Energie, stavební a báňská a. s.), technický dozor zajišťovala jedna z divizí VRV a. s. V srpnu 2014 byla zahájena stavba, a to ve Všenorech. Během stavby došlo k časovému posunu o několik měsíců – podle starosty to bylo zejména kvůli problémům na straně subdodavatelů a k rozhodnutí svazku, že rozšíří stavbu přivaděče o propojení mezi Mníškem a Včelníkem. V listopadu 2015 byla schválena koncesní smlouva na provozování vodovodního přivaděče se společností Vodovody a kanalizace Beroun, a. s.
Mníšek se před pěti lety, v roce 2010, zavázal k odběru 211 tis. m3 vody (v roce 2015 činil odběr cca 201 tis. m3). Pro letošní rok je odhadovaný a plánovaný odběr 224 tis. m3 vody, tento závazek by město podle starosty mělo tedy splnit s dostatečnou rezervou.